CD
2020 100PROmotion

STO ZVÍŘAT TESTUJE UŽ 30 LET, VÝSLEDKY JSOU NA OBOU STRANÁCH SKVĚLÉ
HUDEBNÍ KNIHOVNA, Karel Souček 2020
Roztančená kapela Sto zvířat si letošní oslavu třicátých narozenin určitě představovala úplně jinak. Je moc dobře, že alespoň stihla vydat nové album. Jeho název 30 let testováno na lidech odkazuje na výročí a zároveň na skutečnost, že Zvířata jsou nejsilnější na pódiu. Přesto se jim živelná a spontánní energie koncertů daří zachytit i na studiových nahrávkách, čehož je novinka jasným důkazem.
Stejně tak potvrzuje, že kapela už řadu let nehraje pouze zběsile uhánějící skáčko, ale její muzika je výrazně pestřejší a barevnější. Na novince nechybí s přehledem a jistotou zahrané další styly jako rock, reggae, rocksteady a díky hlubokému, naléhavému a charismatickému hlasu Jany Jelínkové přibývá také výrazných šansonů.
Hned od prvních taktů skladby Byl pozdní večer je jasné, kdo že nám to z přehrávače hraje. Pro Zvířata charakteristický zvuk, ska rytmus, bohaté a funkčně zakomponované dechy, přirozený Kalinův zpěv a nápaditý, hravý text, tedy v tomto případě odkazující na Karla Hynka Máchu a jeho Máj s vskutku vtipnými rýmy a slovními obraty. Na začátku trochu osvěty, pak jemnější úvod a dále poté skvěle šlapající song – to je Dívka s Tourettovým syndromem. Nabízí trochu jiný, smutnější pohled na lidi s touto nemocí, převládá vcítění se a pochopení, i když si svůj vstup Jana náramně užívá.
Janu Jelínkovou posluchači znají ze zvířecích písniček i sólového alba Dáma s čápem, ale stejně, když svým hlubokým hlasem nasadí „na náplavce sedí rybář...", tají se dech. Špaček, reggae šanson, zachycuje skutečnost, že se ztrácejí nejen věci, ale i vztahy. Rock se ska se prolíná v propracované písničce U vokna, zobrazující situaci, kterou zná a zřejmě i prožil asi každý. V Rozdvojeníku se z poměrně tvrdého rocku vyloupne melodické ska, ozdobené krásnou trubkou a nápaditým textem o jednom schizofrenikovi Jeníkovi.
Na silné náladě je vystavěn temnější a syrovější šanson Praha. Jana umí text náležitě prožít a navodit tu správnou atmosféru. „Jsem bludný světlo z okna porodnice i klimbavý svítilny pohřebního vozu." S touto písní se vrací Petr Ostrouchov a jeho rukopis dává Zvířatům další odstín. Houpavý rytmus na dvě doby se vrací ve skočné, roztančené, skvěle šlapající a uhánějící Hlavě v lihu, rockabilly dostává prostor v Chlapech na zabití, trochu cynické a sarkastické bilanci vztahů Jany Jelínkové.
Trefnou charakteristiku jednotlivých ročních období přináší druhá Ostrouchova píseň Čtvero ročních období, kterou zdobí mimo jiné text s přesahem. „Chceme jen to, co tady není. Co tu je, to nás nezajímá." Toulouse-Lautrec je dalším šansonem, tentokrát pomalejším, posmutnělým a melancholickým. Nejen slavný francouzský malíř trpasličího vzrůstu ví, že krása se rodí z ošklivosti.
Rodinný foto je další roztančená hitovka o situaci, kterou zná také prakticky každý, tedy alespoň ten, kdo si někdy pořizoval rodinnou fotografii a byl z toho dost v křeči. O závěr se pak postará jemnější, vyklidněnější Já nic, já muzikant, pětiminutové reggae o tom, jak těžký život má plodný muzikant. A závěrečná pasáž, kdy se muzikanti utrhnou ze řetězu, je nejlepší pozvánkou na opakované poslechy.
30 let testováno na lidech zdobí výrazné melodie, na nichž se podílela hned trojice Zvířat, chytré Belkovy texty, nápaditě poskládané Janiny a Honzovy vokály včetně zapojení sborů, barevné aranže a výborný zvuk ze Sona. Zapomenout nelze ani na bohatý booklet s kartami textů. Tak snad na jaře uslyšíme kapelu live, řada nových písní se do koncertního playlistu určitě zařadí.

30 LET TESTOVÁNO NA LIDECH
ROCK AND POP, Alena Urbánková 2020
Po pětileté odmlce od vydání posledního řadového alba přichází devítičlenná kapela STO ZVÍŘAT s novou deskou, na níž se pořádně vyřádila. Ačkoli patří autorství poloviny skladeb jako obvykle kapelníkovi a zpěvákovi Janu Kalinovi, chopili se tentokrát práce na ostatních písních i další tvůrci. Po několika letech se vrátil kytarista a producent Petr Ostrouchov s hity ČTVERO ROČNÍCH OBDOBÍ a PRAHA. V případě tří skladeb přiložili ruku k dílu Jan Šobr a Mikuláš Nop, jehož přispěním se zrodila rozjásaná variace na máchovský motiv BYL POZDNÍ VEČER. Znamenitou spoluprací otce a syna, Tomáše a Matěje Belkových, vznikla písnička JÁ NIC, JÁ MUZIKANT glosující nezávazné muzikantské avantýry. Autorem veškerých textů zůstává zmíněný Tomáš Belko, který si vzal na paškál zejména zvláštnosti lidských povah a mezilidské vztahy. V geniálně vystavěných textech dokáže s lehkostí sobě vlastní vyprávět absurdní opileckou historku z písně U VOKNA, ale i scénu z nenaplněného tragického života postimpresionistického malíře TOULOUSE LAUTRECA. Všech dvanáct skladeb šlape od začátku do konce energickým tempem jako hodinky, a než se nadějete, zjistíte, že jste si celé album přehráli, aniž byste stačili zavdat příležitost nudě, jež by svedla vaši pozornost z dosahu dominantního hlasu dechové sekce, smělých kytarových melodií či pianových hrátek.
Písničky swingují, tančí v latinskoamerických rytmech, houpou se v bocích na druhou dobu, jak zákon káže, zpomalují do rocksteady, vlají v reggae, dotýkají se rocku, Kapela si zachovává tvář i standard, ale kombinuje žánry, netradiční harmonie i hudební nástroje. Výrazně se tak děje třeba ve skladbě CHLAPI NA ZABITÍ, ve které se veškerý humor barví načerno, zpěvačka Jana Jelínková se mění ve vražedkyni vypořádávající se se svými nepohodlnými vztahy po svém a kompozice za odvážného souzvuku harmoniky a elektrické kytary graduje v refrénu do romského lidového zpěvu.
Sto zvířat obhajují novou deskou svou pozici na české hudební scéně. Dokazují, že již po prvních taktech posluchači poznají, s kým mají tu čest. Díky nápaditému provedení alba a překvapení v bookletu, jež má na svědomí samotný Kalina, se tento kousek stane důležitou součástí sbírky každého fanouška.

30 LET TESTOVÁNO NA LIDECH
ČTK, Roman Jireš 2020
Skupina STO ZVÍŘAT už třicet let své existence na tuzemské scéně testuje na lidech směs ska, rocksteady, swingu a dalších žánrů okořeněnou texty Tomáše Belka. A výsledky jsou stále velmi uspokojivé, v některých případech až vynikající. Novinka, na kterou dvěma písněmi, temným šansonem PRAHA a typickým zvířecím skáčkem ČTVERO ROČNÍCH OBDOBÍ, přispěl bývalý člen kapely, kytarista a zpěvák Petr Ostrouchov, rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co kapelník Jan Kalina a jeho soubor dosud na svých dvanácti albech nabídli.
Ve velkém stylu se autorsky se skupinou rozloučili Jan Beruška Šobr (kytara) a Miki Nop (bicí), kteří ji po natočení novinky spolu s Willym Versteegem (baskytara) opustili, kvůli novému soulovému projektu. Šobr pomohl svižnými sbory obohacenou peckou HLAVA V LIHU a Nop dodal skvělými dechy vyšperkovanou BYL POZDNÍ VEČER se sebeironickým Belkovým textem na máchovské téma hubnutí šitým na míru zpěvákovi Kalinovi. Druhý Nopův příspěvek CHLAPI NA ZABITÍ zase přináší ironické téma vhodné pro jeho interpretku Janu Jelínkovou. Autorem ostatních skladeb je Kalina, který by měl být spolu s Jelínkovou zárukou budoucnosti pozměněné sestavy. Z jeho písní již fanouškové z koncertů znají DÍVKU T., v jejímž úvodu má paní učitelka Jelínková přednášku na téma Tourettovův syndrom. Mimořádně se vydařil také ROZDVOJENÍK, originální pohled na schizofrenii, ve kterém si Kalina stěžuje "žena mi se mnou zahýbá". Vydařené album, jež nemá slabé místo, zakončuje píseň JÁ NIC, JÁ MUZIKANT z dílny syna textaře Belka Matěje. I v ní Kalina překvapuje nečekanou polohou hlasu.

30 LET TESTOVÁNO NA LIDECH
REFLEX, Radek Diestler 2020
První koncert měli 30, října 1990. Letos se STO ZVÍŘAT dožili třiceti let. Ta léta by byla na knihu, začasté zábavnou, občas napínavou a těžko uvěřitelnou. K výročí jim osud nadělil personální otřesy a jako ostatním lidem od lehké zábavy těžké zkoušky výdrže, pevných nervů a odolnosti. Soubor (s trochou pomoci bývalých členů, především ztraceného syna Tomáše Belka a jeho textových lyricko-cynických mikropříběhů) pak nadělil sobě a publiku k jubileu desku 30 let testováno na lidech. Obsahuje dvanáct nových, veskrze svěžích písní, mezi nimiž ční omamný opus PRAHA, magický realismus ve verších. Doporučují čtyři z pěti zooloogů!

PŘÍBĚHY STÁRNOUCÍCH MUŽŮ A ZKLAMANÝCH ŽEN
NOVINKY.CZ KULTURA, Jan Šída, Právo 2020
Skupina Sto zvířat vydala album nazvané 30 let testováno na lidech. Po pěti letech. To v tomto případě nelze brát pouze jako hudební nosič, ale také jako vzpomínku na dobu, kdy hrála v sestavě, na kterou byli fanoušci zvyklí více než deset let. Baskytarista Willy Versteeg, bubeník Miki Nop a kytarista Jan Šobr totiž po realizaci alba z kapely odešli. Dobrou zprávou naopak je, že se autorsky vrátil (na album i jako host) kytarista Petr Ostrouchov.
Kapela za dobu existence dotáhla svůj hudební projev téměř k dokonalosti, což je patrné po pár tónech úvodní písně Byl pozdní večer. Posluchač okamžitě pozná, kdo mu hraje. I když je soubor často považován za věrozvěsta ska music, je tento hudební styl pro něj už jen fundamentálním východiskem. Na albu lze zaslechnout i reggae, rokenrol, šanson, rockabilly, nebo dokonce hard rock. Všechny tyto vlivy dokázali schopní muzikanti smíchat do výživného amalgamu.
Druhou silnou stránkou souboru jsou texty. Dlouholetý dvorní textař Tomáš Belko i v tomto případě odvedl dobrou práci. Dokázal smysluplně využít poetický obrat (soumrak zas chudák kašle krev), absolutní verš (stánek s růžema – že stánek i růže má) či vulgarismus (mikroténovej sáček – vy kreténové, sráči).
Dvojice zpěváků Jana Jelínková a Jan Kalina (ve skladbě Rodinný foto zpívá i klávesista Petr Hostinský) má stejně jako herci už po léta rozdělené role. Kalina se stylizuje do stárnoucího chlápka, který má problém s nadváhou, alkoholem, ženami a nemanželskými dětmi. Jelínková působí jako mírně zklamaná, odtažitá, cynická a se životem nespokojená zralá žena.
Všechny skladby (snad jen s výjimkou trochu nevýrazné Špaček se nazobal…) mají hitové ambice. Nejvýrazněji působí Byl pozdní večer, Dívka T., Hlava v lihu a Chlapi na zabití. Ovšem nejlepší skladbou je Praha, pomyslná zpověď města, které promlouvá ke svému obyvateli. Má tak silný text, že by bez problémů obstála jen za doprovodu akustické kytary. Jemně nostalgickou atmosférou evokuje Třešňákovu Madame Praha či Praha magická Vladimíra Merty.
K dalšímu kladu novinky patří také nápaditý booklet (udělal ho vystudovaný výtvarník Kalina). Je pojatý tak trochu jako stolní hra pexeso.
Kapela Sto zvířat natočila velmi dobrou desku. Bohužel, jak už bylo uvedeno, poslední ve stávající sestavě. Co to s ní udělá, se dozvíme až na koncertech a následném albu.

ZÁBAVNÍ STO ZVÍŘAT TESTUJÍ SVŮJ HUMOR NA LIDECH UŽ TŘICET LET
MUSICSERVER.CZ,  Ondřej Hricko 2020
Sotva Sto zvířat oslavili čtvrtstoletí existence s albem "Ministerstvo mýho nitra", je tu další výročí. Od té desky už totiž uplynulo pět let, a tuzemští ska veteráni chtě nechtě musejí nést na zádech třetí kříž. A aby to tahání nebylo tak těžké, vypustili nový materiál, nahrávku "30 let testováno na lidech".
Když se řekne Sto zvířat, asi každému naskočí typický ska rytmus a úsměvné texty obratného skladatele Tomáše Belka. Tomu ani roky hraní a skládání na kreativitě pranic neubraly, a na čerstvé řadovce servíruje další várku osobitého humoru. I tentokrát je výhradním textařem. Za hudební stránkou stojí frontman Jan Kalina, Mikoláš Nop, Jan Šobr, textařův syn Matěj Belko a oceňovaný skladatel Petr Ostrouchov, který se mimo jiné v loňském roce podílel na veleúspěšném albu Vladimíra Mišíka "Jednou tě potkám".
Kolekci otevírá perfektní parafráze na Máchův "Máj": "Byl pozdní večer, první leden, žena mi řekla - ty tlusťochu jeden. Byl pozdní večer, první únor, a tím skončil všechen humor. Byl pozdní večer, první březen, míň chlastej fernet a váha ti sleze. Byl pozdní večer, první duben a já jsem ještě nebyl huben." Skladba "Byl pozdní večer" má silný hitový potenciál a na novince patří k těm, které si oblíbíte na první dobrou, a to i díky vtipnému textu reflektujícího jeden rok v životě člověka, který "není žádný Mácha hubenej".
Jako už tradičně se za mikrofonem střídá s Kalinou také Jana Jelínková, které před třemi lety vyšla narozeninová deska "Dáma s čápem". Svým vyzrálým hlasem barové zpěvačky zaujme v písni "Špaček" a především pak ve snové baladě "Praha", napsané již zmiňovaným Ostrouchovem.
Úkol rozvířit koncertní kotel bude mít nepochybně hybná a aranžérsky neotřelá "Hlava v lihu". Vokálně se v ní vystřídají oba vokalisté i sborový zpěv zbytku kapely a výsledek posluchače doslova nutí k tanci. Milovníky černého humoru jistě potěší óda na černou vdovu řádící v Praze v písni "Chlapi na zabití": "Ta cihla měla skoro pět kilo a takhle z vejšky, tak to je dílo, naštěstí se o tom nemluvilo."
Muzikanti ze Sto zvířat natočili další typicky barvitou a zábavnou nahrávku, které nechybí nic z ingrediencí, které tuhle dnes již zasloužilou skáčkovou bandu proslavilo. Sice zároveň nic nového nepřináší a mnohá témata a nápady leccos připomínají, jenže pak si člověk uvědomí, že jí je třicet a v hudebně úzkém kabátu žánru si vlastně počíná nadstandardně dobře.